V obci Čachotín se nachází kostel, který je zasvěcený sv. Vavřinci. Duchovní správu tohoto kostela patřící do vikariátu Havlíčkův Brod zajišťuje kněz P. Rudolf Zahálka (tel. 732 424 737), který sídlí na faře Česká Bělá 74, 582 61 Česká Bělá. IČ je 60127490. Bližší informace o farnosti můžete nalézt na zde.
Pořad bohoslužeb
| Neděle | 10:30 |
| Pondělí | - |
| Úterý | - |
| Středa | - |
| Čtvrtek | 19:00 (mimo období od adventu do Velikonoc) |
| Pátek | - |
| Sobota | - |
Historie kostela sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince je nejvýznamnější památkou obce Čachotín. Dnešní podoba stavby je barokní s lidovými prvky, ale ve svých základech je kostel postaven v gotickém stylu. Původní dřevěný kostelík stál v Čachotíně patrně již při založení vesnice, jak bylo zvykem u nově zakládaných vsí. První zmínka o něm je z roku 1352, kdy je uváděn v popisu arcidiecéze pražské. Čachotínský kostel platil 3 groše povinného desátku. V roce 1367 byl součástí farnosti Dolní Krupá, která je uváděna s kostelem v Čachotíně. Roku 1544 si zajistil svůj pozemkový majetek zapsaný v Zemských deskách rytíř Jan Haugvic z Biskupic a uvádí zde dva kostelní patronáty a to v Dolní Krupé a v Čachotíně. Další zpráva o kostelním patronátu je z roku 1575, kdy Václav Haugvic z Biskupic majitel Dolní Krupé prodává Čachotín bratru Zikmundovi i s tímto kostelním patronátem. Kolem roku 1620 stávala v Čachotíně u kostela budova fary. Byl to starý zádušní domek, později přeměněný na školu. Po zničení kostela ve třicetileté válce zde byla vystavěna kaple, která byla rovněž zasvěcená svatému Vavřinci. O stavbě kostela, jak jej vidíme dnes, nemáme žádné písemné zprávy, ale patrně vznikl v průběhu 18. století. Jedná se o jednolodní stavbu s presbytářem a zákristií. Kostel do dnešní podoby dal zřejmě přestavět Václav Adolf Bechyně z Lažan majitel rozsochateckého panství. Tento šlechtic nechal kostel dovybavit bočními oltáři a obrazy. Hlavní rokokový oltář byl dovezen z Polné a nad ním byl namalován obraz s letopočtem 1764. Boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Rodiny jsou z roku 1791 a byly zakoupeny v roce 1810. Dřevěná kazatelna a kamenná křtitelnice v kostele jsou ze 17. století. Poslední úpravy kostela proběhly v 19. století. Rod Bechyňů dal také na svůj náklad postavit v Čachotíně v roce 1842 novou obecnou školu a novou budovu fary. V roce 1863 nechal vybudovat na místě staré zvonice novou zvonici se zvonem Adolf vážícím 300 kg. Budova zvonice je zděná se stanovou střechou a s věžními hodinami, které doposud odbíjí přesný čas. Na zvonici bylo postupně umístěno několik dalších zvonů. Všechny tyto zvony byly zničeny v průběhu 1. světové války a současný zvon zde byl umístěn v roce 1925. Nové varhany byly instalovány v roce 1908 a od té doby byly několikrát opravovány.
Keramická křížová cesta byla pořízena v roce 1921. Ostatní sochy, obrazy bočních oltářů a vitrážová okna jsou z 30. let 20. století. Po levé straně hlavní lodě jsou podstavce se sochami světců (sv. Václav, sv. Vojtěch). V roce 1939 byl v kostele posvěcen nový obraz sv. Vavřince P. Vincencem Lašťovičkou z Chotěboře za spoluúčasti tehdy ještě studenta Josefa Toufara, později kněze v Číhošti umučeného v roce 1950. V roce 1942 byla budova fary již neobyvatelná, proto přešla správa farnosti do Chotěboře. V roce 1964 byl kostel i zvonice prohlášeny státem za kulturní památku. V roce 1969 byla vyměněna stará šindelová střecha za novou plechovou. V roce 1987 byl zrušen hřbitov okolo kostela a provedeny stavební opravy kostela i zvonice. Správa kostela přechází střídavě do Chotěboře, Dolní Krupé, Habrů a České Bělé. V kostele sv. Vavřince se nachází hrobka svobodných pánů Bechyňů z Lažan, majitelů zámku a statku v Rozsochatci, z roku 1833. Zvenku kostela stojí kamenný kříž, věnovaný památce stejné rodiny. Na starém hřbitově, ohrazeném zdí, kde je dnes parková úprava, zůstalo několik starých pomníků. Je zde také pohřbena jedna ze zakladatelek sklářského rodu Kavalírů – „babička Anna Kavalírová“, rozená Seidlová, které zemřela u své dcery v Huti sv. Josefa v roce 1847. Hřbitov je místem posledního odpočinku kapelníka a skladatele zábavné hudby Karla Veselého – Jilemského, který byl zastřelen v roce 1945 při přestřelce partyzánského oddílu.
Ke stavbě čachotínského kostela sv. Vavřince se vztahují dvě pověsti:
První pověst praví, že se kostel původně stavěl na obci blízkém vrchu. Do rána však veškerý stavební materiál zmizel a objevil se v místech, kde stojí dnešní kostel sv. Vavřince. Proto se lidé domluvili, že kostel postaví blíže k Čachotínu a vybrali pro tuto stavbu čachotínský kopec. I zde však kámen v noci zmizel. Mezi lidmi se povídalo, že kámen v noci přestěhovala velká bílá kobyla, která vše za tmy rychle odtáhla. A proto, aby se tato událost již neopakovala a kostel se dostavěl, zvolilo se ke stavbě právě místo, kam bílá kobyla materiál navozila.
Druhá pověst vypráví, že směrem z Rozsochatce k místu zvanému „Gerstein“ byl les zvaný „Hájka“. Tam bývala studánka se zázračnou vodou, která uzdravovala oční nemoci. Podle vyprávění u studánky stávala kaple sv. Vavřince, která byla později přeložena do Čachotína. Na původním místě bývalo ještě dlouho slyšet zvonění.