Čachotín je vesnicí, jejíž vznik se datuje přibližně rokem 1288, ale písemně je doložen až z roku 1352, kdy zde byla zapsána farnost Czachotin. Dokazuje to záznam v soupisu pražské arcidiecéze, který zpracoval pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.
Roku 1392 je obec uvedena pod německým jménem „Schachelsdorf“, později se objevuje název Czachotin a český název Čechotín. V polovině 16. století je název obce zapsán do zemských desek názvem Cžachotin“ a příslušel k majetku hradu Ronovec.
Po několika letech obec Čachotín patřila k tvrzi v Dolní Krupé, kde sídlila část rodu pánů z Haugvic a Biskupic. Roku 1572 při dělení rodového majetku dostal Čachotín jako svůj díl Václav Haugvic z Biskupic. Ves však roku 1575 prodal Ludmile Haugvicové z Lichtenburka a Krupé.
Od roku 1588 se dalším majitelem, a to až do roku 1848, na dlouhá léta stal rod Bechyňů z Lažan, který sídlil na zámku v Rozsochatci.
Název obce Čachotín vznikl příponou-ín z osobního jména Čachota nebo Čachotův dvůr. Od poloviny 19. století se používá název Čachotín, který je běžný dodnes.
Obec Čachotín bývala zemědělskou vsí, s rozlohou 630 hektarů. Koncem 19. století se většina ze 475 obyvatel (v 63 domech) zabývala rolnictvím. Kromě fary s kostelem sv. Vavřince zde bývala dvoutřídní obecná škola, která byla založena v roce 1788.
Do čachotínské farnosti s kostelem sv. Vavřince patřili kromě Čachotína další obce – Jilem s Hutí sv. Josefa, Rankov a Rozsochatec se Skořetínem.
Nejbližší pošta s telegrafním úřadem byla v Chotěboři, stejně tak okresní úřad a soud.
Od konce 19. století byla nedaleko Čachotína položena železniční trať se zastávkou v Rozsochatci.
Na začátku 20. století vzrostl počet obyvatel na necelých 500. Obyvatelé zde vyznávali převážně katolické náboženství, několik se jich hlásilo k protestantské a židovské víře.
V třicátých letech 20. století byla v obci postavena Kampelička a elektrárenské družstvo.
Uprostřed obce je pomník věnovaný „obětem světové války 1914-1918“. Je zde jmenovitě uvedeno deset čachotínských spoluobčanů, kteří se nevrátili z 1. světové války.
Další pomník v obci se nachází pod návsí, a připomíná slavného rodáka Josefa Sobotku. Legionáře, který byl popraven Rakušany koncem první světové války v Itálii. Po válce byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Prahy a pietně uloženy. Pohřbu se tehdy zúčastnil prezident T.G. Masaryk, členové vlády i zástupci spojeneckých armád. Pamětní deska na jeho rodném domě byla Josefu Sobotkovi odhalena v roce 1922, za 2. světové války však byla odstraněna. Proto v roce 1972 byl před jeho rodným domem postaven nový pomník připomínající tohoto slavného rodáka.