Historie kostela Svatého Vavřince
Kostel sv. Vavřince je nejvýznamnější památkou obce Čachotín. Ve svých základech byl kostel stavěn v gotickém stylu (připomínán v roce 1352), avšak za třicetileté války byl zcela zničen. Dnešní podoba je barokní s lidovými prvky, poslední úpravy kostela však proběhly teprve v 19. století. Jedná se o jednolodní stavbu s trojboce uzavřeným presbytariářem se sakristií na severní straně. Po stranách hlavního vchodu jsou niky s dřevěnými sochami světců, jeho vnitřní vybavení odpovídá době vzniku kostela.
Ke stavbě čachotínského kostela sv. Vavřince se vztahují dvě pověsti: jedna je z Jilemska a zapsal ji řídící učitel jilemské školy roku 1916, druhá je z Rozsochatce.
Ta první praví, že se kostel původně stavěl na blízkém vrchu Podhoří. Do rána však veškerý stavební materiál zmizel a objevil se v místech, kde stojí dnešní kostel sv. Vavřince. Proto se lidé domluvili, že kostel postaví blíže k Čachotínu a vybrali pro tuto stavbu Čachotínský kopec. I zde však kámen v noci zmizel. Mezi lidmi se povídalo, že kámen v noci přestěhovala velká bílá kobyla, která vše za tmy rychle odtáhla. A proto, aby se tato událost již neopakovala a kostel se dostavěl, zvolilo se ke stavbě právě místo, kam bílá kobyla materiál navozila. Obdobná pověst byla zapsána ve Sloupě pod Železnými horami o stavbě kostela v Libici.
Řídící učitel v Rozsochatci začátkem 20. století však zapsal jinou pověst o čachotínském kostele. Z Rozsochatce k místu kdysi zvanému „Gernstein“ byl les zvaný „Hájka“. Tam bývala studánka se zázračnou vodou, která uzdravovala oční nemoci. Podle vyprávění u studánky stávala kaple sv. Vavřince, která byla později přeložena do Čachotína. Na původním místě však ještě dlouho bývalo slyšet zvonění.
U kostela v Čachotíně byla později, v 19. století, vystavěna v severovýchodním rohu hřbitova zvonice, je zděná se stanovou střechou a s věžními hodinami, které doposud odbíjí přesný čas. Na nově postavené zvonici bylo postupně (v letech 1863-1892) umístěno několik zvonů.
V kostele sv. Vavřince se nachází hrobka svobodných pánů Bechyňů z Lažan, majitelů zámku a statku v Rozsochatci, z roku 1833. U kostela stojí kamenný kříž, věnovaný památce stejné rodiny. Na starém hřbitově, ohrazeném zdí, kde je dnes parková úprava, zůstalo několik starých pomníků. Je zde také pohřbena jedna ze zakladatelek sklářského rodu Kavalírů – „babička Anna Kavalírová“, rozená Seidlová, které zemřela u své dcery v Huti sv. Josefa v roce 1847. Hřbitov je místem posledního odpočinku kapelníka a skladatele zábavné hudby Karla Veselého-Jilemského v roce 1945, operujícího v okolí obce, a jehož členové do Čachotína docházeli.
